konec

Z mestecka flores jsme se presunuli do dalsi prdele, ktera se jmenuje rio dulce. Stoji pri usti reky stejneho jmena a neni vubec nicim zajimavy. Snad jen tim, ze slouzi jako prestupni misto na lod, ktera vas zaveze do livingstonu, coz je misto na pobrezi karibiku, ktery je vyznamny svoji hudebni(karibsko-kreolskou) scenou a tim, ze je to pristav, ze kteryho se vozej drogy do evropy a usa a meli jsme tam mit sraz s ruznejma lidma ze CISV...

Kdyz jsme dorazili do rio dulce, tak sme zjistili, ze prevoz do livingstonu a zpet by nas vysel na cca 30 dolaru, coz se nam zdalo docela dost na tech par hodin, ktery bychom tam stravili a rozhodli se prespat v rio dulce a druhy den vyrazit zpet do antiguy. otevreli jsme pruvodce, zalistovali...voila-casa perico-slusna knihovnicka na vymenu,mlada pratelska atmosfera etc etc etc... vtip je v tom, ze vetsina ubytovani je na jezeru, tzn, ze musite jit do jednoho baru (bruno´s) a zavolat vysilackou do jednoho z nich. za par minut prijel typecek s lodickou, my do ni naskakali a odfrceli jsme smerem hostel. sedel jsem na zadi a on to celkem osolil, takze se zvedla spicka a ja moc nevidel, kam jedeme-mangrovy,dzungle,mangrovy. rikal jsem si jestli nahodou nechce zastavit, protoze jinak to asi narveme do tech stromu...ukazalo se, ze tam je mala dira, kterou kormidelnik zkusene projel a poa par minutach vravorani kanalkama jsme dorazili na misto.

Chyse udelana ze dreva, strecha pokryta palmovym listim, par stolecku a zidlicek, naky chatky rozesety mezi mangrovovym porostem spojenym drevenym chodnickem osvetlenym svickama a  pritloustlej svycar za barem a vidina neuveritlene nudnyho vecera. nas "pokoj" byly tri postele nad barem, kazda postel byla vybavena vlastni moskytierou a jinak nic vic. rozhodli jsme se jet zpatky a koupit si naky drinky na vecer. ve meste nas porad otravovali nahaneci, kteri chteli, aychom jeli na vylet do livingstonu nebo nekam jinam... jedina solidni zabava v okoli byla pevnost, na kterou jsme chteli jet busem za par penez. jeden z nahanecu mi rikal, ze mi udela skvelou cenu, tour kolem etc etc... kolik teda to bude stat? ze ses to ty amigo, tak pro tebe za 175 quetzalu (cca 450kc)...rikam, ze urcite ne a kde stoji bus, kterej nas tam zaveze? on mi to neprozretelne prozradil a pak se zhrozil, protoze si uvedomil, ze cena autobusu je asi 5 quetzalu. a to ta cena sla hnedka dolu... ze 175 na 40.¨(p.s. monika si prave malem nastrikala panthenol na spaleniny od slunicka do podpazi). kdyz jsme dorazili na misto, tak sme byli radi, ze jsme platili jen tech 40, protoze pevnustka vypadala jen jako lepsi ozdoba na golfovym hristi, tak pidi midi malej shit, ze to proste nemohlo vystrasit ani jednoho pirata...

po navratu jsme si koupili rum a kolu, paul to chtel vylepsit limetkou, tak si ji sel koupit k jedny maysky slecne. ta mu je nedala a zacala je loupat (???) byli jsme tim pomerne zaujeti, takze sme ji nechali delat jeji praci. oloupala limetu, rozkrojila a...hodila tam asi pul kilo soli a s bezzubym usmevem nam to predala. koukali jsme na to jako puci neveda co s tim. pak jsme si opatrne lizli a ihned zahodili, protoze se to proste nedalo. zavolali jsme si lodicku a po prijezdu si objednali veceri (pizza svedsky stoly). mezitim jsme popijeli,hrali cernyho petra a kecali s ostatnima cestovatelema. nejvetsi sranda vecera byla prichystana az nakonec, kdyz jsme sli spat-moskytiera. pripadal jssme si jak ve vezenni, lezlo mi to do pusy, vecne sem se do toho zamotaval rukama i nohama, melo to diry (porad mam na koleni kousanec velikosti golfovyho micku). pri jednom z mych pokusu se vymotat ze site, jsme si skopnul krosnu, na ktery jsme mel vyskladany veci a jenom jsme slysel, jak neco susti po strese a pak jen duty naraz. premyslel jsme, co by to tak mohlo byt a pak jsme si ot uvedomil.bryle! utek dolu s mobilem v ruce jako moji baterkou... po 5 minutach jsem je nasel, jak se zastavili o jeden ze spalku, na ktere se privazujou lode...jeste asi tak 2cm a spadly by do vody...uff. zbytek noci probihal v pohode, krome toho, ze jsme se potil, i kdyz jsme jen dychal a lezel.

2.den rano jsme vstali a sedli na bus, kde jsme shledli krizovatku smrti 3, anakondu 3 (s davidem hasselhoffem,NICE!) a jeste nakou blbost a dorazili do guatemala city, kde prestoupili a dojeli do antiguy do naseho stareho znameho hostelu OX. home sweet home...

dekuji pratele a kamaradi a rodino za sledovani, snad jsme vas nenudil...

uvidime se v praze

H.

tikal

meli jsme zarezervovanej spoj do tikalu, coz je narodni park asi hodinu jizdy od mestecka, kde bydlime. nas hostel je btw moc peknej-jmenuje se los amigos a zalozili ho holadani pred par lety a ma moc pratelskou atmosferu, levny vege jidlo, houpaci site etc http://www.amigoshostel.com/
objednali jsme si listky na 6 rano, abychom to vsechno stihli, protoze park ma asi 60 km ctverecnich, odkryty ruiny jsou sice na mensi casti, ale stejne je to porad dost rozlehly. dalsi kamaradi ze cisv meli dorazit kolem 5 rano, takze by se vsechno stihalo. jenze dorazili v 6, takze bus jsme nestihli a museli cekat hodinu na dalsi. aby toho nebylo malo, tak ridic cestou tam prorazil gumu od auta a museli sme heverovat, prekvapive to zabralo malo casu a za par desitek minut od vymeny jsme tam byli. zaplatili jsme mastnej poplatek(cca 20dolaru) a sli a sli a sli... prvni ruiny byly k videni asi az za 2km od vstupu do parku, takze to by vam mohlo pomoct si predstavit rozlehlost parku. v dobach nejvesti slavy (200-900 n.l) se odhaduje, ze v nem zilo mezi 100 000-200 000 obyvateli. Cela oblast je chranena unesco a jsou to nejvetsi zname mayske ruiny. Koncept parku se mi dost libil, protoze to nebylo umele udelane, ale vicemene mu nechali prirodni raz-vsechno to je v dzungli a jediny, co zde pripomina civilizaci jsou asi 3 zachody a 2 obcerstveni, ktery byly nezbytny, protoze prumerna teplota se pohybuje kolem 30 stupnu a vlhkost vzduchu nekde kolem 200%-proste sileny. pokud clovek prijde brzo, coz se nam nepovedlo, tak muze videt probouzejici se zvirenu. my, i kdyz opozdilci, jsme videli nespocet opic, houpajici se z vetve na vetev, neco, co vypadalo jako pav, pak kombinaci pava a tukana a nespocet hmyzich zmetku, ktery z nas chteli vysat krev...
staveb, ktery jsme videli bylo dost..kvalitativne od opravdu kolosalnich az po par sutru, ktery vyhrabali nekde u cesty. nejimpozantnejsi byl asi chram jaguara na hlavnim namesti. meril asi 60m na vysku a vedly na nej silene strmy schody z boku pyramidy, protoze nikdo nechce, aby lidi chodili po kamenech kvuli moznymu poniceni(a taky kvuli tomu, ze par lidi spadlo a zabilo se) nemec paul vtipne poznamenal, ze za takovyhle zabezpeceni by sel v nemecku nekdo sedet na hooooodne dlouho. v prubehu parkrat sprchlo, takze kdyz jsme pak nasedli do busu, vsichni jsme vypadali moc pkne-spoceny, mokry,utahany,hladovy. proste skvelej vylet. zitra presun ke karibiku (na tech cca 30km pobrezi,ktery guatemala ma u karibiku)

brum brum

trhli sme se s monikou a odjeli napred do cobanu. Jeli jsme nejdriv dodavkou, ktera nas vyhodila v guatemala city na nadrazi a ridic nam koupil listek na autobus.dorazili jsme kolem 3 do hostelu a nevedeli coby. pruvodce nam taky moc neporadil, tak jsme se sli projit kolem. coban je mesto priblizne uprostred guatemaly a neni tam vubec nic...lautr nic. namesti hyzdi jakasi socialisticka zhuverilost,ktera se hodi spis na kubu nez sem. vicemene cely mesto bylo jedno velky trziste, ale pokud jste prosli 10m stanku, tak to stacilo, protoze pak se vsechno zacalo opakovat. prvni den jsme prezili a premysleli nad tim, co budeme delat den nasledujici predtim, nez dorazi nemec a danka. rozhodli jsme se jet k vodopadu. opet jeden z tech povedenejsich (ehm ehm) vyletu. bylo po desti, takze pruzracna voda (pruvodce rika) mela spis bahnity nadech nez cokoliv jinyho. celou tuhle srandu jsme meli za cca 30minut hotovou a vydali se na cestu domu. to obnaselo si mavnout na projizdejici busy. monika se sla zeptat do malinkatyho obchudku u cesty, jestli tady busy(spis dodavky) stavej pravidelne nebo ne. kdyz otevrela dvere, tak tam nikdo nebyl, jen sympaticky se valejici se had na podlaze... coz vedlo k nadavkam na mitni faunu a k tomu,jak moc se tesi do danska, kde zadny hadi nejsou.po prijezdu do hostelu, jsme byli pomerne prekvapeni pritomnosti 2 dalsich turistu v nasem pokoji, kam mel dorazit nemec a danka. sel jsem se zeptat na recepci, kde nam rekli, ze to asi spletli etc etc a zavolali nam do velejsiho hostelu, kde meli nastesti volno. tam posleze dorazili nasi spolucestovatele a vyrazili jsme na veceri. skoncili jsme smutne v pollo campero, coz je lokalni fast food, kde maj nejlevnjsi jidlo, kvalitativne prumerny.

nasledujici den jsme meli koupenej trip na semuc champey, coz jsou jezirka vytvoreny na vapencovym "moste", pod kterym tece reka. bylo to krasny, voda uplne pruzracna, po ranu malo turistu. jezirka byly situovany uprostred dzungle, samozrejme ze to bylo turisticky misto, ale to nic nemenilo na tom, ze to bylo fakt moc pekny. skakali jsme z jezirka do jezirka a na konci jsme slanili do jeskyne, ktera se tahne pod vsema tema jezirkama. zakoncil jsem to skokem ze skaly a pak jsme se vyhrabali zase uplne nahoru. 2. cast vyletu byly jeskyne, ktery uz zas tak zajimavy nebyly. proste jeskyne-stalagnity,stalagnaty etc+netopyri hovna+neuveritlene prilnavy bahno. po tyhlety krasny tecce jsme opet nasedli do dodavky a odfrceli do centra sveta-coban(such a shithole). koupili si listky na pristi den do floresu...

cesta byla silena,protoze ridic byl totalni kreten, kterej predjizdel do kopce, z kopce, do zatacky...uplne, jak se mu chtelo. taky se strhla brutalni bourka, doslova padaly trakare... a nebyly to ty stejny trakare, ktery padaj u nas ;) bylo to jako, kdyz vezmete kybl vody a otocite ho vzhuru nohama, sterace nestihaly ani na nejvysi rychlost. ale bylo zajimavy citit (doopravdy citit)ten prechod. ted uz jsme v opravdovy dzungli. projizdeli jsme silnici, ktera byla z obou stran obklopena stromy a clovek mohl citit tu vlhkost zeminy, roztodivny zvuky vychazejici ze zeleny steny podel silnice a komary.... ale sileny kvanta komaru, jsme z toho uplne smutnej panda, jak me tady porad vodobavaj. jeste ke vsemu jsme v malaricky oblasti, coz je opravdu legendarni.

zitra jedeme do tikalu-maysky ruiny a pote se pozvolna presuneme do do rio dulce/livingstonu...

na zaver bych si dovolil nadhodit par recnickych otazek:
1) proc je v kazdy vesnici asi miliarda pricnejch prahu? probihaj tady naky zavody v tom, jak vic otravit ridice pripadne lidi v autobuse, mam z toho neustalyho skakani pater namaderu

2)proc mistni maji takovou zalibu ve zletych zubech pripadne jen "zlatych nalepkach" na zuby? nas ridic mel napr. na zubech hvezdicku,diamant a neco jako kosoctverec. druhej ridic mel pro jistotu celou hubu ze zlata

3)proc nam nikdo nerekl, ze nas hostel ve floresu ma krivou podlahu a stoji hned vedle diskoteky

4)proc kazdej ze ridicu jezdi jak totalni bezmozek, idealni mista pro predjizdeni-2autobusy za sebou jedouci do kopce a ridic nevidi na horizont/zatacka do ktery neni videt a predjizdeni pres dvojitou plnou

fotky

nejdou mi nahrat, takze az v praze

when you see it, you will shit brix

UUUUUUUUUUUZASNY. proste uzasny. slovy se to ani neda popsat, ale pokusim se to aspon trochu priblizit.

u hostelu jsme nasedli do auta/dodavky, ktera nas odvezla pod sopku, ktera je vzdalena asi 45km a nese jmeno Pacaya. Zde jsme si od mistnich deticek nakoupili hole, protoze nas pruvodce(a majitel hostelu v jedne osobe) victor rikal, ze je budeme potrebovat. Vyrazili jsme na cestu, ktera trvala asi 2 hodiny, nic  zajimavyho se nestalo, akorat izraelka, ktera sla s nama(taky CISV) mela pred par dny potize s dychanim resp. plicema a asi po 5 minutach rekla, ze to nezvlada, tak si zaplatila koncika, ktery ji vyvezl nahoru na horu. Zde jsme na jedny slepy ceste rozbili stany, oblikli se, protoze pomerne dost foukalo a ochladilo se a lehce pred zapadem slunce jsme vysli smer vrchol. Izraelka slapala statecne lecne neuspesne, nebot se asi po 20 minutach obratila s jednim z pruvodcu smer tabor. Zbytek slapal dal a neustale se zastavoval nad krasnym zapadem slunce, jeden holandan stavel kazdejch 5 minut a zacinal byt celkem otravnej. pak slunce zapdalo a seserilo se a konecne jsme mohli ve slusnym tempu klusat nahoru. Po chvili to zacalo byt celkem obtizny, protoze tam nebyla uplne dobra stezka a podlozi nepatrilo k nejpevnejsim. vysledek byl takovej, ze to bylo jako slapat v hlubokym snehu a po 20 minutach mi prislo, ze mam vic sterku a kameni v botech nez je okolo... uz od zacatku byla videt nacervenala zare nad vrcholem, mel jsem pocit jako ze stoupam do pekla. Kdyz jsme konecne vysli na vrchol, tak... tak to bylo neuveritelny. oteplilo se z kroku na krok asi o 20 stupnu, foukal tam vitr okolo 90km/h, prach a popel ozareny svetlem z lavy, ktera vyverala z diry na odlehlejsi casti vulkanu. pacaya je sopka nova, porad aktivni, tzn, ze se porad tvori. Bylo o neuveritelny tam stat asi 3m od neuveritelne zhavy hmoty, ktera pulzovala, kroutila se, salala, pohlcovala novy kameny... kdyz na chvili prestal foukat vitr a my zustali potichu, bylo slyset, jak kameny praskaji pod naporem tyhle zhavy deky. Clovek si pripadal v tu chvili tak miniaturni bezvyznamny nic, kdyz byl svedkem toho co priroda dokaze. stal jsme tam v uzasu na kameni(zkamenely lave) a jen koukal. po chvili zacalo tect vic lavy, ktera se prehoupla pres okraj koryta a vytvorila koryto uplne novy. i naas pruvodce z toho byl u vytrzeni, rikal, ze vetsinou tam je par zhavych mist, ale urcite ne cela reka. misto planovanych 20 minut jsme tam zustali celoou hodinu. cesta zpatky byla taky vesela, protoze ne vsichni meli svitilny(treba ja) a byla videt totalni tuzka, sraz byl silene prikrej a pokud to clovek trochu rozjel, tak to bylo, jak lyzovani v prasanu... jenm s tim rozdilem, ze kdyz clovek upad, tak to celkem bolelo(ja asi 3x zada).

po navratu do kempu, nam "predvoj" s izraelkou a pruvodkyni, ktery byl v kempu driv, ze nam zmizeli 2 vina, ktery byly nakoupeny k veceri. my o vlku a vlk za dvermi, vlk v tomto pripade byl strazce parku, kterej prisel nadranej, jak zakon kaze. to by nebyl, zas takovej problem, jenze na zadech si nesl pomerne nebezpecne vypadajici brokovnici. Pruvodce victor ho obvnil z toho, ze nam ukrad ty vina. chvili se tam hadali, my ho premlouvali, at do nej moc nereje, kdyz ma tu flintu na zadech. strazce s bambitkou to po chvili vzdal a sel se vyspat k sobe do boudicky. sli jsme spat celkem brzo a taky celkem brzo(v 6 30) vstavali. naskytla se nam uzasnej vyhled az k oceanu. cesta zpatky byla bezproblemova a zbytek dne jsme stravili vymyslenim planu kam dal, coz se ukazalo jako temer nadlidsky ukol. spanel max, se rozhadal temer se vsema, jen me nasral asi 3x, monika ho nemuze asi vystat, takze jsme se rozhodli, ze se odpojime. nastesti se k nam pripoji nemec paul a danka pozitri.

plan cesty je: antigua-coban(semuc champey, jeskyne)-tikal(pyramidy)-rio dulce/livingstone(kolonialni atmosfera)-rio hondo(aqua park, jupi ;)-antigua-guatemala city-havana-londyn-praha(24.8)

pokud byste me pratele pozvali do nejakeho restauracniho zarizeni na dny 25/26, tak bych se asi moc nezlobil ;)

ztratil jsme (spise nemuzu najit) nabijecku k fotaku, takze jsem  si za krvavy penize koupil novou, ktera pasuje jen do americky/guatemalsky zasuvky, takze pokud jsme ji opravdu ztratil, tak si doma koupim jeste jednu... huraaaaa, jsem to ale sikovny chlapik.

predsopkove

tak predevcirem jsme byli na canopy tour/zip lining... znamena to, ze mezi 2 udolima jsou natazeny lana a vy mate sedak, karabinu a naky uvazy. seficek z firmy, ktera to zajistuje vas do toho zahakne a vy frcite. nejdelsi lano, ktery jsem jel melo asi 400m a trvalo to pres 40 vterin. natacel jsem naky videa, tak  to uvidite. uzasny bylo, ze to jelo celkem vysoko a meli jsme vyhled na cely jezero a hory okolo. vsude po jezere se cestuje lodickou pripadne speedboatem, ceny jsou rozumny, jizda muze byt klidna nebo divoka. napr, kdyz jsme jeli na canopy, tak trochu foukalo a byly docela vlny, takze moje pater od sezeni na tvrdym sedatku celkem trpela od tech narazu... pripadal jsem si trochu mensi, kdyz jsem vystoupil z lodi. 

Meli jsme trochu honicku se dostat zpatky, protoze lod z mesta, kde jsem spali do mesta, kde jsme meli auto odjizdela asi 5 minut po nasem prijezdu,  bhzl z jinyho pristaviste. vsechno nakonec dopadlo dobre po trochu adrenalinovy jizde v tuk-tuku. zustaali bychom u jezera dyl, ale chteli jsme se vratit na zaverecnou party cely konference, ktera byla pojata ve velkym stylu... ja jsem si ji jeste trochu vylepsil tim, ze jsem nasel spoustu listecku, ktery jsme mohl vymenit za drinky, zadarmo samozrejme. Coz tomu dodalo slusny grady, nektery lidi to samozrejme prepiskli, takze skoncili v nehhezkym stavu na zachode/v zahrade/v posteli (sami/s nekym). Monika navaazala vrele cesko-nemecke vztahy a trvalo mi plus par dalsim lidem z hostelu ji odtahnout... krasne sem se vyspinkal a hned po probuzeni jsem dostal nakej impulz energie a oblik si kalhoty a vybehnul ven si dat snidani... kdyz sem si objednal, tak sem zjistil, ze nemam boty ani penize, probehlo dost krkolomny vysvetlovani ve spanelstine a anglictine. ach ten alkohol... :D cely ten den probihal prazvlastne, vsichni byli unaveny, takze jsme jen tak zevlovali.

a dneska, dneska jdeme na vulkan, odchazime asi za 40 minut. mame v planu vystup, rozbiti stanu, zapad a vychod slunce plus pozorovani lavy, pak se vratim zpattky do antiguy a pojedeme pravdepodobne nocnim busem do tikalu-maysky ruiny.

pokonferencne

diky za feedback, ale nebudte tak upejpavi a piste dal...
Monika se domluvila se svym guatemalskym kamaradem sebastianem ze cisv, ze nas vezme k jezeru atitlan, ale predtim ze pojedeme do guatemala city k nemu domu, pujdeme na nakou party a v sobotu rano vyrazime. vyjeli jsme z antigua v klasickym americkym bouraku-delka 5m+, spotreba asi 50 litru na 100 km a kdyz se na to slaplo, tak sem mel pocit, ze se oddeli podvozek od zbytku auta. jeli jsme to asi 3h protoze do guatemala city sme dorazili presne (gratulacne) na dopravni spicku. o to vetsi prekvapko nastalo, kdyz sme dorazili k nemu domu. je tady celkem beznou veci, ze lepsi rodiny maji domy v ohranicenejch arealech s ochrankou etc... proste kvuli bezpecnosti. jenze ten jejich domek byl asi ten nejvetsi ve kterym sem doposavad byl, mozna i pan vsemocny Bakala by zaplakal. jen obyvak byl velikej jak nase 2 patra dohromady, pokoju nespocet,koupelny 4 nebo 5, party house oddelenej od hlavniho domu, kterej byl velikej jak 1,5x nas dum na pakraci, tam sme spali-2 plazmy, kulecnik, zvuk jak v kine na andelu. a pak samozrejme vlastni asi 10 dalsich domu po cely guatemale...jednim z nasich postrehu bylo, ze kolonialni/conquistadorska nadvlada prece jen jeste prevlada, protoze ti nejbohatsi vypadaj jak spanele a vsichni mayove jsou vicemene chudi jak kostelni mys.
po decentni vecri, kterou nam pripravala jedna z domaciho personalu jsem se vydali na party... vzhledem k neexistenci ci spis nebezpecnosti MHD se jezdi autem, tzn i z party autem. nejdriv jsme jeli k nekomu na narozeniny, kde to bylo fakt peklo-party ala mexiko, slecna ktera slavila, vypadala tak, ze sem mel chut se ji zeptat, kolik bere na hodinu a kam pujdem... nastesti jsme tam byli jen kratce. vtipny bylo, ze tam byl sebastianuv kamarad, kterej porad monice nutil naky piti a porad mluvil o tom, jak by se s ni rad vyspal etc...nikdo nevedel, ze monika rozumi, ona mu nic nerekla, ale ja jsem se celkem bavil. pak jsem se presunuli jinam a hned odjeli do jednoho klubu. nic moc, takovy karlovky. vtipny bylo, ze se tam nachazela zlata mladez, o ktery si nase zlata mladez muze nechat jenom zdat... byl to takovej serial O.C. na zivo. V 1 rano jsme to zabalili, sebastian nas v aute nezabil a rano jsme vyrazili s jeho kamaradama smer atitlan... jsme v mestecku san pedro, coz je mistni party plac, o kterym se traduje, ze se tady da sehnat uplne vsechno... potvrdilo se to asi 3minuty po prijezdu, kdy se me tri lidi zeptali jestli nechci maysky naramky,jidlo a jen tak mzi reci tam vsunuli slovo kokain. zlakat jsem se nenechali a vyrazili lodkou do vesnicky san marcos, ktera je uplne minipidi a dokazu si predstavit tam stravit nakej ten cas jen cumenim do blba, valenim se v houpaci siti na brehu jezera,popijenim a dalsima buhu(ne)libym vecma... dostali jsme tam tip na utesy, ze kterych se da skakat... zasli jsme tam a slusne poskakli. nejdriv na rozcvicku 5m skalku a pak jednu, u ktery bylo na sutru napsano love your fear, coz bylo celkem priznacny... skala mela metru asi 15 a byl tocelkem slusnej let...

zitra jedemena canopy tour, coz je neco jako lanovka mezi 2 udolima, ktera ma asi 350m, sednete si do uvazu, zahaknete karabinu a frcite. a pak konecne ta sopka.

tak se mejte a pana kachnu prosim, at mi napise jmeno jeho blogu,danke

co ted co pak

Dnesa odpoledne odjzdime do guatemala city, z cehoz zas tak odvazanej nejsem, protoze to je klasicky megamesto. ale jedeme tam s jednim kamaradem od moniky, kterej ma domy pravdepodobne po cely guatemale a on nas vezme zitra rano do domecku(pravdepodobne hacienda jaxvine) k jezeru atititlan. tam nastane sodoma a gomora na dva dny, protoze to je pry party misto guatemalcu (minimalne teda jedno mesto). az se vratime, tak bude party tady, protoze oficialne konci cela konference a den nato pujdeme na nocni vystup k sopce pacaya, ktera je porad cinna takze uvidime lavu etc... hned na to pojedeme k jezirkum semuc champey a pak konecne tikal-ruiny mayskyho mesta. to by bylo k praktickym vecem.

taky sem byl na trzisti a nakoupil si naky blbosti-kalhoty,pasek etc...vsechno samozrejme po krvavym smlouvani ;)
taky me prepadla sracka, nevim co s ni-narval sem do sebe par leku na prujem naraz, aleocividne to nepomaha... mozna to ma co docineni s tim ze jsou prosly. posledni zachrana bude cerny uhli, ktery si vezmu asi tak za 10 vterin po dopsani, protoze uz me tahle behacka na zachod me celkem unavuje.
bydlime v uzasnym hostelu, kde maj toho nejkasnejsiho ridgebacka, jakyho jsem kdy videl. je to milacek, ale pokud by mela nekomu zakousnout do hlavy, tak se moc nerozpakuje. videl sem ji v akci a trochu mi trnulo. vlastni to american a vicemene kazdej se tady muze vyskolit na pruvodce po okolnich sopkach etc (az me to prestane v evrope bavit, tak tohle bude number 1 myho svetovyho itinerare.)

adios amigos a hodte mi sem feedback co delate etc, at sem tochu v obraze

konference

v soucasny dobe neni moc veci co bych mohl psat, protoze sem na IJBC(international junior branch conference), coz je sjezd junioru z organizace CISV z celyho sveta, ktery se kona vzdycky jednou za rok. Strida se evropa a svet, takze po guatemale to bude berlin, ppak bali a pak nevim.

kazdopadne jsem v uplne nejluxusnejsim hotelu v jakym sem kdy byl-uzasny jidlo 3x denne, 2 bazeny, sportovni zazemi,spa etc... bhzl neni skoro vuubec cas to vyuzit. jediny co vyuzivamm je bazen pred snidani, coz celkem prijemne nakopne po alkoholovych vecircich, ktery se konaji vicemene kazdy den ;) kazdopadne za par dni pojedu k jezeru atitalna, ktery je kousek tady odsud a melo by to tam byt nadherny, obklopeny sopkama (takze nakej vyslap se urcite uskutecni). 

slysel sem naky nehezky zvesti o prepadavani autobusu a strileni(mrtvoly vcetne)... doufam, ze se nam to vyhne

taky sem umoznil anonymni komentovani, takze to pro vas bude mensi pruda a pro me vetsi zabava, kdyz uvidim vase slunickovy komentare :)

par fotek

trinidad

Po mntazas jsme se presunuli do mestacka trinidad, o kterym se traduje, ze to je neco jako cesky krumlov... chudak krumlov. vubec vsechno, z ceho tady jsou paf mi prijde pekny, ale vubec ne nejaky uzasny. trinidad je mensi mestecko asi s 50 000 obyvatelama, je tu neuveritelnej pocet ruznejch nahanecu a otrapu. uz kdyz jsem prijeli busem, tak tam byli vyskladany a cekali na turisty, aby je zacali lakat k sobe domu. nas pesvedcila jedna postrasi babka, ktera nam dala nejlepsi cenu. vecer sme si vysli do restaurace, kde jsem si dal uzasny krevetky a mistni pivecko buccanero. U vecere jsem otevreli lonely plant a udeali si planb na dalsi dni... ne uplne dobrej, jak se pozdeji ukazalo.

1.den-
vzbudili jsme se, dali u babky snidani a jeli na nadrazi, kde nas mel vlacek za 3 dolary dovezt do "malebneho udoli plneho plantazi na cukrovou trtinu bla bla bla bla"... vlacek stal dolaru 10 a jel tam oproti 1hodine hodiny 2,5. takova smradlava mala svine, ktera pravdepodobne jela na vyjetej motorovej olej a pneumatiky od traktoru(odvozuju od toho neuveritelnyho koure linouciho se z kominu). Porad se zastovoval...no proste voser. dojeli jsme na zastavku...a tam nebylo nic. jeden dum(byvala vila cukrovejch mocipanu) a vez, na kterou sme za dolar vylezli. legendarni vojeb. meli sme to hotovy za 10 minut a pak tam hodnu cekali na ten vlak, kterej nas opet odveze domu
2.den
Pujcili jsme si skutr a rozhodli se vyrazit do hor k vodopadum. skutry pujcoval clovek, kteryho jsem si zaskatulkoval jako dona pedra-knir,bricho,deravej usmev (a doma urcite tak 4 kila kokainu;). Vsechno mi vysvetlil, akorat jsme nemeli moc penez, tak jsme jeli do banky. vypnul sem motor, vybereme penize a frcime....ne. neslo to nastartovat, morim se s tim asi 10 minut, uplne zoufalej, pomahaj mi 3 lidi a porad nic. pak jeden sjede pro toho dona pedra a ten mi ukaze, ze jsem nezmacknul nakej cudlik... tak vyrazime, natankujeme plnou. je asi 800 stupnu ve stinu, ja bez kremu ke konci dne celkem zaplacu. v pruvodci bylo, ze to je celkem do kopce, ale ne ze se to rovna temer vystupu na anapurnu. skutrik nepatril k nejsilnejsim kubaturam, takze kazdej druhej ostrejsi kopec musela monika, pripadne i ja slezt, abychom se vubec vydrapali nahoru. nakonec jsme dojeli na misto urceni, zaplatili dalsi nekrestanskej poplatek pro lokalni vydriduchy a vyrazili na cestu dolu k vodopadum. cesta byla dost krusna- 1,5h dzungli po sutrech,korenech. kdyz jsme dosli do cile byli sme uplne hotovi, oboum se nam klepali nohy a predstava cesty zept v nas vzbuzovala panickou hruzu. voda byla prijemne studena, ale opet to nebylo nic uzasnyho...
cesta nahoru trvala hodiny 2, temer bez vody. jako bonus jsme spatrili 4 hady. ja z nich zas tak moc posranej nejsem, ale monika je nenavidi. a kdyz se jeden takovej macek valel pres cestu, tak jsem ucitil nehty v pazi a vykriknuti"aaaaaaa, deleeeeeej" dalsi 2 jsme ji v zajmu jejiho dusevniho a fyzickeho zdravi zatajil. nahore jsme si dali neco k piti a asi pul hodiny jen tak sedeli, ja jsem vypadal, ze jsem prave vylezl z vody. delaly se mi kapk potu i na kapkach potu a jediny nespoceny misto byly asi ocni bulvy.
cesta zpet domu byla vicemene porad z kopce, cimz se vyresil problem s benizenem, ktery nam kapku dochazel.
3.den
jsme se rozhodli stravit po kubansku-zevlovanim. opet jsme si pujcili skutr a jeli na plaz, ktera byla asi 15 km od trinidadu, hezoucky jsem se tam spalil a z jidy na skutru si spalil podkoleni jamky O_0?

cesta zpatky do havany,odkud nam letelo letadlo do guatemaly byla trochu narocnejsi.
autobus prijel na cas,bagaz sla dolu a my nahoru. jeden schod,druhej schod a desna bomba pres cumak. smrdelo to tam, jako kdyby nekdo machal ponozky cely divize specialnich jednotek SWAT po tydennim vycviku v kocicich chcankach a pak je rozvesil po buse a kdyz uz se mu zdalo, ze to smrdi moc, tak to prelil asi hektolitrem chlornyho roztoku...uzasny. nejuzasnejsi bylo, ze cesta trvala asi 6hodin. na noc jsme jeli opet k malirovi luisovi a rano vstavali asi v 5, abychom stihli letadlo...ukazalo se, ze casu budeme mit vic nez dost.

Na letisti jsme zamerili okamzite odletovou tabuli a....KURVAAAAAAAAA! let do guatemaly zrusenej. temer nervovy zhrouceni, nedaleko od infarktu a velice blizko k tomu, abych nekoho zabil. sel jsem k "supervisor" od cuban air, co ze se to teda deje. on rikal, ze let byl zrusen uz pred 2 mesicema, ze nam meli dat vedet. nam rozhodne teda nedali. ted uz litaj jen v soboty." takze musime cekat az do soboty?" ptam se ja. "ano" odpovida on. (ve svych predstavach vytahuju bambitku a vysilam salvu do jeho kubansky hlavy). nadech, vydech. neda se delat neco jineho? no muzu vam zabookovat let na dnesek vecer v 6 pres panamu, ale bude stat 390 dolaru. gratulacne. to nejde. zavolam vedouciho...pobihame s nim spolecne po hale. nakonec ho sezenbeme, vysvetlime situaci a on nam zarezervuje let pres panamu, ale pouze za 50 dolaru. ok, ale stejne cekame asi 13hodin na havanskym letisti, kde je uplny hovno a pomerne vedro....

let do panamy byl celkem vzruso, hazelo to jako svina, delal jsem jakoze se nic nedeje, protoze monika ma fobii z hadu a litani a kdybych zacal panikarit, tak monika klidne vyskoci z okna... pak se to uklidnilo, v panama city jsme byli asi 40 minut a pak dalsim letadylkem do guatemala city... z guatemala city taxikem do antigua, kde budu asi dalsich 5 dni na konferenci CISV a pak cestovni za mayskejma kultuuuuuurama...

adios

matanzas

po par dnech v havane, jsme si vzali bus do mesta matanzas na severnim pobrezi. Pruvodce rikal neco jako "prave kubanske mesto"-absolutni souhlas-totalni prdel sveta. po vystoupeni z busu se na nas nalepili nahaneci+taxikari+dalsi pakaz. Kdyz jsme jim rekli, ze chceme do hotelu XY, tak nam rekli, ze uz neexistuje(diky ti Lonely planet). vzhledem k tomu, ze to nebylo vubec turisticky mesto, nastal trochu [roblem, kde se ubytovat, pac pokud vas nahanec vezmu nekam, rekne si o solidni prirazku a vzhledem k tomu, jak jsme byli neustale vojebavani taxikarema, trhovcema a ja nevim kym vsim jeste, se nase penize zacaly lehce rozplyvat. Nastesti tam byli naky spanele, slovo dalo slovo a jeli jsem s nima k nejakejm znamejm (kubancum), ktery nas nekde ubytujou. Prijeli jsme na predmesti, pozdravili se, vsichni se pustili do druzneho hovoru jen jedinej trotl(ano ja) se pritrouble usmival a kyval hlavou pac rozumel uplnou tuzku... Po neuveritelne dlouhy dobe, ktera se rovnala 2 obrovskejm doutnikum, jidle, piti a konverzaci si pro nas konecne nekdo prijel a odvezl nas k jednomu starikovi domu. Starik byl takovej cilej skritek, mel fousatou manzelku a psa s kockou, co se porad prali. Se spanelakama jsem se domluvili, ze spolecne vyrazime na varadero, coz je nejznamejsi karibskej hotelovej komplex na plazi, ktera ma asi 16 km. puvodne jsme tam nechteli, ale po zjisteni, ze v tom meste neni absolutne, co delat jsme byli docela radi. V 8 nas nabrali i s tema kubancema, jeli jsme tou starou karou, ktera vypadala, ze v pulce se rozsype na prach. Tyhle auta maj zakazano vozit cizince, takze taxikar byl dost nervozni pri celni kontrole, ale bylo to ok. PLaz obrovska, pisek bilej,voda modra...proste jak na pohlednici. Dojem kazila jen obrovska cmoudici lod kus od pobrezi, ktera pravdepodobne prevazela pisek, aby lode mohli projizdet...

Co jsem zatim mel moznost pozorovat kubance, tak maj neuveritelnej cit pro zevleni. jinak to snad ani nazvat nejde. proste jen tak sedi,opiraj se. kdekoliv a kdykoliv. Jeden zdejsi me presvedcoval, ze zna "solidaritu" z polska. opakoval walesa, havel, ciggarete please, for my wife too ;)

konci mi cas, ozvu se asi az z guatemaly za 4 dny

la habana, cabrooooon

Cesta letadlem byla skvela, prospikovana kvalitnim zradlem, hutnym spanekem a par uchazejicima filmama. Po vystoupeni z letadla nas okamzite prastilo ohromny vedro a dusno. Od jednoho znamyho jsem mel adresu jeho kamarada, kterej bydlel ve ctvrti Vedado, neco jako nase Vinohrady. Kamarad je malir a zna vetsinu havansky potazmo kubansky undegroundovy sceny. Ohromne prijemnej chlapik... bohuzel nevedel o nasem prijezdu. Po vysvetleni jak se situace ma, rikal, ze muzeme zustat. My jsme mu z cech dovezli naky veci, ktere nejsou na kube k sehnani-plenky pro decko, caj, naky knizky, porno casopis a vytisk reflexu, kde o nich vysel clanek (je to ten s nohavicou). Chtel sem se seznamit se zpevakem punkovy skupin Porno para Ricardo, ale je mimo kubu. Druhy den rano jsme vyrazili na ceskou ambasadu, protoze mame jen viza na jeden vstup a vzhledem k tomu, ze se z guatemaly budeme vracet pres kubu a nechce se nam cekat asi 30h na letisti, tak jsme si je chteli prodlouzit/obnovit/cokoliv. bez milosti nas poslali do prdele. tago do centra-zasli jsme do muzea revoluce (hodne vtipna zalezitost-roh kretenu=batista,bush a regan), jachta, na ktery pripluli etc. pak navstevu obchodu s doutnikama, kde sem koupil pepikovi jeho vysneny :). Obesli jsme ty nejznemjsi domy, valili oci na ty krasny stary kary a odhaneli otrapy, co nam chteli neco nabidnout. V centru jsem si dal pruvodcem vychvalovanou levnou pizzu-velika chyba. kus neceho potrenej necim cervenym a postrikanej necim, co chutnalo jako roztavenej kondom...yummy! vubec se ukazalo, ze bichle lonely planet se castokrat myli. Pak jsme si u more dali mojito, nakou housku se syrem. Vecer bzlo monice nak blbe, tak jsem se vydal sam po nabrezi-Maleconu smer centrum, nabrezi je to dlouhy jaksvine. Je to oblibeny misto mladeze stejne tak i starsich-popiji se, hraje se, pocumlava se. Opet sem si dal pizzu-ja debil...
Mel jsem za to, ze kubanky jsou pekny holky. Zase chyba- hezkejch holek jak safranu, vetsina se po 30 meni na desny "maminy" a jejich pozadi nabyva takrka gargantuovskych rozmeru.

presun

Hola amigos,
prodleva zpusobena nedostupnosti internetu a nedostatkem casu... snad to napravim.
Let do londyna probihal uplne regulerne, stejne tak jako presun na druhy letiste-gatwick. zbytek casu byl trochu horsi. Samozrejme vsechny kvalitezni (rozumej aspon trochu pohodlny) sedacky byly uz obsazeny, takze jsme museli vzit za vdek dvema obycejnejma-bez polstrovani. Koupili jsme naky jidlo a zevlovali na lavickach, odpalil vodku s dzusem z prahy. Pak sme chvili hrali cernyho petra, ale uznejte ze ve dvou to nema uplne fazonu ;) Ja jsem zacinal byt trochu unavenej a rozhodl se to zalomit.... napad to byl krasnej, ale uskutecneni o dost horsi. Nafouknul jsem si polstarek z rock for people, provliknul ruce batohama a natahnul se. Po 5 minutach zmena pozice, po 10 dalsich opet zmena. Po chvili prevalovani jsem usnul... na jak dlouho netusim, ale vzbudily me zvuky-tak tak, tak tak tak. Znelo to jako by se chodbou hnalo cely komando SWAT ve steparskejch botach. po chvilce mzourani kolem jsem zjistil, ze nas poctili svoji pritomnosti hraci domino (pravdepodobne statni vyber z Antigua a Barbuda)-Gratulacne! Kdyz prestali hrat, tak se zacali hadat svoji zprznenou anglictinou nad nejakym urcite desne dulezitym tematem. Rvali pres celou halu, takze spanku nakonec moc nebylo. Rano (dost relativni pojem v hale prosvetleny zarivkama) jsme si dali neco malo do zaludku a jali se koukat na film visitor s vedomim, ze mame spooooooustu casu. Film kvalitni, ale po skonceni jsme zjistili, ze letiste neni zas tak maly, jak se zdalo a check-in je uplne jinde, nez jsme si mysleli. Beh->asi sto omluv vsem lidem, ktery jsme malem sundal->predbeh cely fronty->beh zase zpatky do bezcelni zony k nasi gate->fronta jak prase. Sesumiroval jsem si vetu "Excuse me, we should have already been boarding" spousta chapajicich usmevu... jenze kdyz jsem zasli za roh, tak sme zjistili, ze fronta je jeste asi 4x delsi... veta se smrskla na "excuse me, boardning". Nakonec jsme dobehli vcas, ale nerviky trochu hraly na cimbaly....

zacatek

pratele a kamaradi,

rok se s rokem sesel a ja opet vyrazim na cestu po svete se svoji oblibenou organizaci CISV (o ktere si deda porad mysli, ze se pri uplnku obetuji cerni kohouti, pije se odvar ze zabich vajicek, propaguje volna laska a k iniciaci musis oznamit cislo a PIN svoji kreditky :D). Nicmene letos nevyrazim za vychodnim sluncem, ale na druhou stranu- za "Fidelem" (kuba) a do zeme praseci chripky, guerillovych bojovniku a zanikle mayske civilizace (guatemala). Momentalne sedim v pokoji a davam dohromady seznam veci, co bych nemel zapomenout, i kdyz mi mama uz asi po desaty rekla, ze mam jit spat. Nesel jsem. Dneska jsem se domluvil s jednou ze sefek z cesky asociace tyhle organizace, ze maj na kube znamy a ze mi daj zakladni hygienicky potreby pro batolata, ktery bych jim tam dovezl. Odmenou by mi/nam byl (snad) pristresek zadarmo a trochu toho pravyho kubanskyho spiritu. Na kube stravim asi cca 10 dni pred tim, nez se presuneme do guatemaly. Itinerar mame trochu hektickej, ale snad to zvladneme. na programu je havana+presouvani se po zajimavych mistech uprostred ostrova. Nase maximum, kam se chceme podivat, je mesto trinidad, ktery je +- v polovine ostrova...

Zmenou oproti minulymu roku je, ze bych mohl prubezne vkladat fotky, ale uvidim, jak se mi bude chtit ;) a s pripojenim na kube to bude asi taky potiz. je tam jenom v mega hotelech a je mega drahy. Videl bych to tak na 2-3 tucny prispevky (pokud bude moznost)...

ajm lyyyyving on e dzetplejn, dont nou uen aj will by bek agen....