pokonferencne

diky za feedback, ale nebudte tak upejpavi a piste dal...
Monika se domluvila se svym guatemalskym kamaradem sebastianem ze cisv, ze nas vezme k jezeru atitlan, ale predtim ze pojedeme do guatemala city k nemu domu, pujdeme na nakou party a v sobotu rano vyrazime. vyjeli jsme z antigua v klasickym americkym bouraku-delka 5m+, spotreba asi 50 litru na 100 km a kdyz se na to slaplo, tak sem mel pocit, ze se oddeli podvozek od zbytku auta. jeli jsme to asi 3h protoze do guatemala city sme dorazili presne (gratulacne) na dopravni spicku. o to vetsi prekvapko nastalo, kdyz sme dorazili k nemu domu. je tady celkem beznou veci, ze lepsi rodiny maji domy v ohranicenejch arealech s ochrankou etc... proste kvuli bezpecnosti. jenze ten jejich domek byl asi ten nejvetsi ve kterym sem doposavad byl, mozna i pan vsemocny Bakala by zaplakal. jen obyvak byl velikej jak nase 2 patra dohromady, pokoju nespocet,koupelny 4 nebo 5, party house oddelenej od hlavniho domu, kterej byl velikej jak 1,5x nas dum na pakraci, tam sme spali-2 plazmy, kulecnik, zvuk jak v kine na andelu. a pak samozrejme vlastni asi 10 dalsich domu po cely guatemale...jednim z nasich postrehu bylo, ze kolonialni/conquistadorska nadvlada prece jen jeste prevlada, protoze ti nejbohatsi vypadaj jak spanele a vsichni mayove jsou vicemene chudi jak kostelni mys.
po decentni vecri, kterou nam pripravala jedna z domaciho personalu jsem se vydali na party... vzhledem k neexistenci ci spis nebezpecnosti MHD se jezdi autem, tzn i z party autem. nejdriv jsme jeli k nekomu na narozeniny, kde to bylo fakt peklo-party ala mexiko, slecna ktera slavila, vypadala tak, ze sem mel chut se ji zeptat, kolik bere na hodinu a kam pujdem... nastesti jsme tam byli jen kratce. vtipny bylo, ze tam byl sebastianuv kamarad, kterej porad monice nutil naky piti a porad mluvil o tom, jak by se s ni rad vyspal etc...nikdo nevedel, ze monika rozumi, ona mu nic nerekla, ale ja jsem se celkem bavil. pak jsem se presunuli jinam a hned odjeli do jednoho klubu. nic moc, takovy karlovky. vtipny bylo, ze se tam nachazela zlata mladez, o ktery si nase zlata mladez muze nechat jenom zdat... byl to takovej serial O.C. na zivo. V 1 rano jsme to zabalili, sebastian nas v aute nezabil a rano jsme vyrazili s jeho kamaradama smer atitlan... jsme v mestecku san pedro, coz je mistni party plac, o kterym se traduje, ze se tady da sehnat uplne vsechno... potvrdilo se to asi 3minuty po prijezdu, kdy se me tri lidi zeptali jestli nechci maysky naramky,jidlo a jen tak mzi reci tam vsunuli slovo kokain. zlakat jsem se nenechali a vyrazili lodkou do vesnicky san marcos, ktera je uplne minipidi a dokazu si predstavit tam stravit nakej ten cas jen cumenim do blba, valenim se v houpaci siti na brehu jezera,popijenim a dalsima buhu(ne)libym vecma... dostali jsme tam tip na utesy, ze kterych se da skakat... zasli jsme tam a slusne poskakli. nejdriv na rozcvicku 5m skalku a pak jednu, u ktery bylo na sutru napsano love your fear, coz bylo celkem priznacny... skala mela metru asi 15 a byl tocelkem slusnej let...

zitra jedemena canopy tour, coz je neco jako lanovka mezi 2 udolima, ktera ma asi 350m, sednete si do uvazu, zahaknete karabinu a frcite. a pak konecne ta sopka.

tak se mejte a pana kachnu prosim, at mi napise jmeno jeho blogu,danke